Základní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace

Š K O L N Í    Ř Á D

vydaný ředitelkou školy, Mgr. Janou Nachtigalovou, podle § 30 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon v platném znění.

§1

V š e o b e c n á    u s t a n o v e n í

1. Vyučování probíhá podle rozvrhu schváleného ředitelkou školy. Každá změna v rozvrhu musí být včas oznámena ředitelce školy nebo zástupkyni ředitelky školy a musí být jimi schválena.

2. Každé opuštění objektu žáky v rámci vyučování musí být třídním učitelem nebo vyučujícím předem oznámeno ředitelce školy nebo zástupkyni ředitelky školy. Exkurze a výlety musí být oznámeny předem. Vycházky se hlásí ústně předem, s uvedením třídy, místem a účelem vycházky, na jak dlouho a kdo bude dohlížející osobou nad žáky.

3. Žáci neopouštějí bez souhlasu třídního učitele, případně ředitelky nebo zástupkyně ředitelky školy budovu školy. Přikáže-li v nutných případech vyučující nebo vychovatel žáku úkol, který ho vzdálí z dohledu pracovníka, přebírá ten, kdo vydal příkaz, za žáka plnou zodpovědnost.

4. Školní budovu otvírá 20 minut před ranním a 10 minut před odpoledním vyučováním školník (v případě 0. hodiny vpouští školník žáky do školy od 6.55 hod. do 7.05 hod.). Všichni zaměstnanci a žáci školy dbají na to, aby budova byla řádně uzavřena. V odpoledních hodinách, večer, o sobotách a nedělích je přístup do budovy jen se souhlasem ředitelky školy nebo školníka. Náklady spojené se zapnutím signalizačního zařízení hradí vždy původce poplachu.

5. Během dopoledního i odpoledního vyučování je budova školy uzavřena. Během vyučování vpouští návštěvy do školní budovy administrativní pracovnice. Všechny osoby (vyjma zaměstnanců a žáků školy), které vstoupí do budovy školy, jsou povinny svou přítomnost v budově školy osobně nahlásit v kanceláři školy.

6. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých žákovi či jeho zákonnému zástupci, oznámí zákonný zástupce žáka tuto skutečnost třídnímu učiteli nebo ředitelce školy vyplněním formuláře „Oznámení předem známé dlouhodobé absence žáka“. Po ukončení neúčasti ve škole si musí žák po dohodě s vyučujícími v přiměřené době zameškanou látku doplnit. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z nepředvídaného důvodu, je zákonný zástupce žáka povinen nejpozději do tří kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka oznámit třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti (§ 50, odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon).

7. Nepřítomnost žáka omlouvá zákonný zástupce žáka. V odůvodněných případech (např. při podezření na skryté záškoláctví) má škola právo požadovat potvrzení žákovy absence lékařem, popř. jiným věrohodným způsobem. Není-li omluva absence dostatečně doložena, budou zameškané hodiny neomluveny.

8. Přecházení tříd a oddělení školní družiny do jiných místností probíhá zásadně během přestávky a v klidu, žáci přenášejí své osobní věci s sebou.

9. Během velké (svačinové) přestávky se všichni žáci vždy nacházejí od 9.40 hod. do 9.55 hod. ve své kmenové třídě, kde konzumují svačinu, případně řeší třídnické záležitosti s třídní učitelkou. V této době platí zákaz postávání žáků na chodbách a schodištích školy. V případě hezkého počasí mohou žáci využít během této přestávky, nejpozději do 9.55 hod., školní hřiště. Do dalších učeben odcházejí žáci po prvním zvonění.

10. Bez dohledu učitele, učitelky, vychovatelky nebo vedoucího zájmového útvaru se žáci ve škole nezdržují.

§2

P r a c o v n í c i    š k o l y

1. Učitelé a vychovatelky jsou povinni být v budově minimálně 15 minut před zahájením povinnosti dané rozvrhem (např. v případě ranní dohledové činnosti musí být na pracovišti v 7.25 hod.) a alespoň 15 minut po jejím ukončení. Povinnosti správních zaměstnanců jsou dány rozvrhem pracovní doby.

2. Nemůže-li se pracovník z jakýchkoliv důvodů dostavit do zaměstnání, oznámí tuto skutečnost ředitelce školy nebo zástupkyni ředitelky školy do 7.30 hodin, v případě, že jeho povinnost začíná dříve či déle, včas tak, aby za něho bylo možno zajistit náhradu. Potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti odevzdají zaměstnanci nejpozději do dvou dnů, tj. do 48 hodin, od jejího započetí, o ošetřování člena rodiny ihned po jeho ukončení v kanceláři školy.

3. Třídní knihu přináší do třídy vyučující do první hodiny, vyučující poslední vyučovací hodiny zamykají třídu, odnášejí třídní knihu do sborovny a ukládají klíče a třídní knihu na příslušné místo. Úřední knihy neodnášejí pracovníci školy ze školy, musí být na příslušném místě ve sborovně kdykoliv k dispozici.

4. Záloha na předvídanou absenci výchovných pracovníků je určena rozvrhem pro 1. – 5. ročník a vychovatelek školní družiny, pro 6. – 9. ročník pohotovostí.

5. Na nepovinné předměty, zájmové kroužky a nulté hodiny si odvádějí žáky učitelé nebo vedoucí do budovy osobně. Žáci se na tuto činnost přezouvají. Školní družina nepouští žáky, kteří nejsou přihlášeni do školní družiny, do školy.

6. Předměty Pracovní výchovu a Výtvarnou výchovu lze na konci dopoledního a odpoledního vyučování spojovat v jeden celek. Vyučující je však povinen provádět dohled nad žáky ve školní jídelně.

7. Závady zjištěné ve třídě, pracovních a ostatních místnostech hlásí třídní učitelé, správci pracoven a místností ihned školníkovi a zapíší do sešitu v kanceláři. Školník závadu co nejrychleji odstraní.

§3

P o v i n n o s t i    d o h l í ž e j í c í ch    p r a c o v n í k ů

1. V zájmu zajištění bezpečnosti žactva se v prostorách školy ustanovují dohlížející pedagogičtí pracovníci. Z prostoru určenému k výkonu dohledu stanoveným rozvrhem se dohlížející pracovník nevzdaluje. Pokud je to nezbytně nutné, zajistí si náhradu sám, a to i tehdy, pokud odejde bez příkazu ředitelky školy nebo zástupkyně ředitelky školy mimo školu.

2. Povinnost dohlížejících pracovníků je stanovena od 7.40 hod. do konce dopoledního vyučování, pro odpolední vyučování od 13.30 hod., resp. 14.25 hod. Na dobu výdeje obědů ve školní jídelně jsou zvlášť stanoveny dohledy z řad pedagogických pracovníků.

3. Pro dohled v přízemí budovy školy se stanoví pro ranní a odpolední příchod a odchod žáků dohlížející pracovník – školník. Při příchodu žáků do školy dohlížející kontroluje klidný příchod žáků k šatním skříňkám a odchod žáků do učeben, urychluje průběh převlékání a přezouvání. Při odchodu žáků ze školy dohlíží na okamžitý a klidný odchod žáků z budovy školy. Kontroluje, zda žáci nosí povolené přezůvky (zákaz nošení tzv. kopaček a obuvi s černou podrážkou vytvářející šmouhy). V 7.55 hod. opouští prostor šatních skříněk a zhasíná světlo.

Šatní skříňky musejí být vždy uzamčeny!!!

Pro dohled v patrech se stanoví dva dohlížející učitelé (mohou se střídat). Dohlížející překontrolují otevření učeben, kontrolují příchod žáků, činnost žáků ve třídě, dbají, aby si žáci ve třídě a na chodbách počínali klidně a tiše. Dohled usměrňuje pohyb žáků na chodbě.

§4

Ž á c i,  ž á k o v s k é   s l u ž b y

1. Chování žáků se řídí Školním řádem.

2. Každý třídní učitel si stanoví určitý počet služeb z řad žáků, kteří se podílejí na organizaci činností ve třídě (zajištění pořádku po skončení hodiny, péče o třídní knihu, mazání popsané tabule, …).

§5

P r á v a   ž á k ů

1. Žák má právo na vzdělání, právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace. Nesmí proto být bez souhlasu vyučujícího nebo ředitelky školy, či zástupkyně ředitelky školy odvolán z vyučování. Vyučující ani vychovatelky nevylučují během hodiny nebo jiné činnosti ve třídě žáky mimo třídu.

2. Žák má právo na přiměřený odpočinek a volný čas.

3. Žák má právo svobodně vyjadřovat své názory v souladu se slušným chováním, a to ke všem záležitostem, které se jej týkají. Jeho názorům musí být věnována náležitá pozornost.

4. Žák má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství, na své soukromí a ochranu své korespondence.

5. Žák má právo na ochranu před tělesným a duševním násilím, urážením či zneužíváním, trýzněním či vykořisťováním, před užíváním narkotických a psychotropních látek.

6. Kázeň ve škole musí být zajišťována způsobem slučitelným s lidskou důstojností dítěte.

7. Žák má právo na ochranu své osobnosti, cti a pověsti, nesmí být vystaven útokům, ponižujícímu zacházení nebo trestání.

8. Žák má právo se obrátit v případě porušování jeho práv na pracovníky školy, zejména učitele, výchovného a kariérového poradce, školního metodika prevence, třídního učitele a vedení školy.

§6

P o v i n n o s t i   ž á k ů

1. Žák je povinen řídit se ustanoveními tohoto Školního řádu a Pravidly správného chování, jež jej doplňují.

2. Žák je povinen svým chováním, vystupováním a jednáním dbát cti a důstojnosti všech zaměstnanců školy. Svým chováním na veřejnosti nekazit pověst školy.

3. Žák přichází do školy včas. Nejpozději 5 min. před zahájením vyučování je přítomen a připraven na vyučování v určené učebně (školník uzavírá školu v 7.55 hod.).

4. Žáci, kterým začíná vyučování 2. vyučovací hodinu, zaujmou svá místa ve třídě během přestávky, předcházející této hodině.

5. Žáci se zbytečně nezdržují před školou, v šatnách ani na chodbách a schodištích školy. Uposlechnou pokynů služeb a dohled konajících pracovníků. Během přestávek mohou využívat sportovní zařízení umístěná na chodbách. V době velké přestávky mohou za hezkého počasí využívat školní hřiště.

6. Po skončení vyučování odcházejí žáci společně v doprovodu příslušného pedagogického pracovníka do šatny. Pokud se nestravují ve školní jídelně, opustí ihned školní budovu. Probíhá-li na hřištích výuka předmětů Tělesná výchova nebo Pracovní výchova, nezdržují se žáci v těchto prostorách a neruší výuku. Bez dohledu učitele, vychovatelky, vedoucího zájmového kroužku není žákům dovoleno se ve škole zdržovat.

7. Školní zařízení, vybavení učeben a vyučovací pomůcky je žák povinen co nejvíce šetřit. Poškodí-li žák vlastní vinou školní zařízení, vybavení učeben či vyučovacích pomůcek (např. učebnic), bude požadována adekvátní náhrada nebo oprava poškozených věcí. Úmyslné poškození školního zařízení, vybavení učeben a vyučovacích pomůcek je zakázáno.

8. Žáci nenosí do školy drahé a cenné předměty. Ve školní budově nesmí používat obuv s černou podrážkou. Je vydán přísný zákaz nošení a užívání žvýkaček.

9. Během vyučovacích hodin je zakázáno používat mobilní telefony a jiné elektronické přístroje. Ve výjimečných případech rozhoduje o možnosti použití přístroje vyučující.

10. Bez souhlasu školy nesmí žáci pořizovat, ani zveřejňovat audio a video záznamy z vyučování a z akcí školy.

11. Je vydán přísný zákaz připojování elektrospotřebičů (např. nabíječky mobilních telefonů, PC,…) do sítě školy.

12. Každou ztrátu osobní věci hlásí žák ihned třídnímu učiteli ještě před odchodem ze školy, ztrátu věci         s hodnotou vyšší než 2 000,- Kč také hlásí zákonní zástupci žáka Policii ČR. Na pozdější oznámení nebude brán zřetel.

§7

Z d r a v í   a   b e z p e č n o s t

1. Pokud dojde k úrazu žáka nebo zaměstnance školy, musí být úraz okamžitě po jeho vzniku nahlášen (na dodatečné nahlášení nebude brán zřetel) příslušnému dohlížejícímu zaměstnanci školy. Dohlížející zaměstnanec následně postupuje podle pokynů o poskytování první pomoci při úrazu. Zajistí ošetření a provede zápis do knihy úrazů. V případě úrazu žáka neprodleně telefonicky informuje o této skutečnosti zákonného zástupce žáka. Je povinností zákonných zástupců být telefonicky dostupný na telefonním čísle, poskytnutém zákonným zástupcem škole.

2. Na vyučování, výchovnou činnost, zájmovou činnost a ostatní akce se žáci přezouvají a odkládají svršky na příslušná místa (přidělené šatní skříňky, šatna tělocvičny).

3. Žák je povinen dodržovat základní hygienické zásady, klid a pořádek, šetřit majetek školy.

4. Ve škole i v areálu školy se žáci pohybují pomalu a ani jinak neohrožují zdraví a bezpečnost spolužáků a zaměstnanců školy.

5. Žák nesmí bez souhlasu ředitelky školy nebo zástupkyně ředitelky školy být odvolán z vyučování. Vyučující ani vychovatelky ve školní družině nevylučují během vyučovací hodiny nebo výchovné činnosti žáka mimo třídu.

6. Pro styk s rodiči je vyhrazena návštěvní místnost, která se nachází vedle sborovny 2. stupně, nebo místnost výchovného a kariérového poradce.

Návštěvy rodičů ve škole:

  • 7. 45 – 7.55 hod.
  • 9.40 – 9.55 hod.; po předchozí domluvě s vyučujícím kdykoliv.

Všechny návštěvy mají povinnost neprodleně hlásit v kanceláři školy svou přítomnost ve škole.

7. Na bezpečnost v prostorách šatních skříněk v době pobytu žáků dohlíží školník.

8. V areálu školy, v jejím blízkém okolí a při činnostech organizovaných školou je vydán přísný zákaz nosit, držet, distribuovat a zneužívat návykové látky.

9. V areálu školy, v jejím blízkém okolí a při činnostech organizovaných školou je vydán přísný zákaz požívat alkoholické nápoje i ostatní návykové látky a kouřit. Tento zákaz se vztahuje i na používání „elektronických cigaret“.

10. Podrobné pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků uvádí vnitřní předpis ředitelky školy, tvořící součást tohoto řádu.

§8

Ochrana žáků před sociálně-patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

1. Šikanování

a) Za šikanování je považováno každé úmyslné jednání, které je namířeno proti jinému subjektu a které útočí na jeho důstojnost, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá zejména v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní, zejména v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování nebo sexuálního obtěžování až zneužívání. Zahrnuje také útoky pomocí prostředků elektronické komunikace, sms zpráv, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. V nepřímé podobě zahrnuje demonstrativní přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků.

b) Šikanování je zakázáno.

2. Omamné a psychotropní látky

a) Výroba, vnesení, přechovávání, užívání, nabízení, zprostředkování, šíření, propagace omamných a psychotropních látek, prekurzoru nebo přípravku určeného k jejich výrobě, nebo jiné neoprávněné nakládání s nimi ve škole nebo na akcích pořádaných školou je zakázáno.

b) Vstup do školy nebo na akce pořádané školou pod vlivem omamných nebo psychotropních látek je zakázán.

c) Žák, který se požitím omamných nebo psychotropních látek uvedl do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, popř. je důvodné podezření, že přivodil v souvislosti s tím jinému újmu na zdraví, je povinen se podrobit odbornému vyšetření zjišťujícímu obsah těchto látek pomocí odběru slin. Odmítne-li žák se vyšetření podrobit, hledí se na něj, jako by byl pod vlivem takové látky.

d) Každý, kdo se dozví, že jiný připravuje nebo se dopouští jednání uvedeného v odst. a) nebo b) je povinen tuto skutečnost oznámit vedení školy, třídnímu učiteli, popřípadě Policii ČR.

e) Žákovi, který s omamnou nebo psychotropní látkou, prekurzorem nebo přípravkem určeným k jejich výrobě neoprávněně nakládá způsobem uvedeným v odst. a), ji pedagogický pracovník odebere a zajistí ji a učiní opatření, aby žák nemohl v konzumaci nebo jiném nakládání s ní pokračovat. Odebranou látku nepodrobuje žádnému zkoumání ani testu a odevzdá ji Policii ČR.

f) Podle závažnosti stavu žáka, případně dalších okolností, pedagogický pracovník posoudí, jestli není ohrožen život nebo zdraví žáka. V případě, kdy je žák ohrožen na zdraví nebo na životě, zajistí právní pomoc a přivolá lékaře.

g) Jestliže postup podle odst. e) není nutný, pedagogický pracovník sepíše záznam včetně vyjádření žáka (zejména zdroj omamné a psychotropní látky) a bezprostředně vyrozumí vedení školy a zákonného zástupce nezletilého žáka, dále oznámí tuto skutečnost orgánu sociálně právní ochrany dětí a Policii ČR.

h) V případě zájmu žáka nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace.

3. Alkohol

a) Výroba, vnesení, přechovávání, užívání, nabízení, zprostředkování, šíření, propagace alkoholu nebo jiné neoprávněné nakládání s ním ve škole nebo na akcích pořádaných školou je zakázáno.

b) Vstup do školy nebo na akce pořádané školou pod vlivem alkoholu je zakázán.

c) Žák, který se požitím alkoholu uvedl do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, popř. je důvodné podezření, že přivodil v souvislosti s tím jinému újmu na zdraví, je povinen se podrobit dechové zkoušce. Odmítne-li žák se vyšetření podrobit, hledí se na něj, jako by byl pod vlivem takové látky.

d) Každý, kdo se dozví, že jiný připravuje nebo se dopouští jednání uvedeného v odst. a) nebo b) je povinen tuto skutečnost oznámit vedení školy, třídnímu učiteli, popřípadě Policii ČR.

e) Žákovi, který s alkoholem neoprávněně nakládá způsobem uvedeným v odst. a), ji pedagogický pracovník odebere a zajistí ji a učiní opatření, aby žák nemohl v konzumaci nebo jiném nakládání s ní pokračovat. Odebranou látku nepodrobuje žádnému zkoumání ani testu a odevzdá ji Policii ČR.

f) Podle závažnosti stavu žáka, případně dalších okolností, pedagogický pracovník posoudí, jestli není ohrožen život nebo zdraví žáka. V případě, kdy je žák ohrožen na zdraví nebo na životě, zajistí právní pomoc a přivolá lékaře.

g) Jestliže postup podle odst. e) není nutný, pedagogický pracovník sepíše záznam včetně vyjádření žáka (zejména zdroj omamné a psychotropní látky) a bezprostředně vyrozumí vedení školy a zákonného zástupce nezletilého žáka, dále oznámí tuto skutečnost orgánu sociálně právní ochrany dětí a Policii ČR.

h) V případě zájmu žáka nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace.

4. Tabákové výrobky

a) Ve vnitřních i vnějších prostorách školy je zakázáno kouřit.

b) V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci tabákových výrobků v prostorách školy nebo v době školního vyučování nebo na akci pořádané školou, pedagogický pracovník tabákový výrobek žákovi odebere a zajistí, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

c) Pedagogický pracovník o události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka (zejména odkud, od koho má tabákový výrobek). V případě porušení zákazu kouření informuje třídní učitel zákonného zástupce nezletilého žáka.

d) V závažných případech (zejména s ohledem na věk nebo chování dítěte), a jestliže se jednání opakuje, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany dětí.

5. Ochrana autorského práva

Ve škole je zakázáno používat nelegální SW vybavení na všech zařízeních ve škole používaných. Rozmnožování celých učebnic a jejich distribuce užití díla v rozporu s běžným způsobem a v rozporu s oprávněnými zájmy autora je zakázáno. Použít ukázky (citace) z cizích děl do vlastních výukových materiálů (powerpointové prezentace, dataprojekce, pracovní listy apod.) lze jen za podmínek a v souladu s autorským zákonem.

Závažné porušení školního řádu

Za závažné porušení školního řádu se považuje šikanování; neoprávněné nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami, prekursory nebo přípravky sloužícími k jejich výrobě; požívání alkoholu; kouření; zvlášť hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky vůči pracovníkům školy; používání nelegálního SW; porušování autorského práva. Důsledkem závažného porušení školního řádu bude uložení kázeňského opatření (napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitelky školy), případně snížený stupeň hodnocení chování (chování uspokojivé, chování neuspokojivé).

Mgr. Jana Nachtigalová

ředitelka školy

Projednáno pedagogickou radou dne 14. 4. 2015

Projednáno školskou radou dne: 16. 4. 2015

Základní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

1. Zásady hodnocení průběhu výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

1.1 Zásady hodnocení průběhu výsledků vzdělávání

1.1.1 Hodnocení žáka tvoří organickou součást výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.

1.1.2 Na konci klasifikačního období vydává škola žákovi vysvědčení.

1.1.3 Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně, případně kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě ředitel školy.

1.1.4 Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikační stupnice. Stejně tak při přestupu na jinou základní školu.

1.1.5 Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.

1.1.6 Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná ( při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka) a celková ( na konci klasifikačních období), přičemž tato není aritmetickým průměrem průběžné klasifikace.

1.1.7 Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a jeho chování ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních dokumentech jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům i k jeho věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka, jeho přístupu ke vzdělávání v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

1.1.8 Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků v jednotlivých vyučovacích předmětech.

1.1.9 Při hodnocení a klasifikaci uplatňuje pedagogický pracovník objektivitu, přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

1.1.10 Klasifikační stupeň určí učitel, který příslušný předmět vyučuje. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výslednou klasifikaci příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

1.1.11 Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl během celého klasifikačního období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že mohl v průběhu pololetí zakolísat v učebních výkonech vlivem určité indispozice. Přihlíží i ke snaze a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru klasifikace za příslušné období.

1.1.12 Ředitel školy a jeho zástupce, stejně jako vedoucí metodických orgánů působí na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.

1.1.13 Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu informováni učiteli jednotlivých předmětů a třídním učitelem

–        průběžně prostřednictvím žákovské knížky (v tištěné i elektronické podobě)

–        během třídních schůzek a konzultačních odpolední

–        kdykoli po dohodě na požádání zákonných zástupců žáka.

–        v případě mimořádného zhoršení prospěchu či chování informuje učitel zákonné zástupce bezprostředně, prokazatelným způsobem. Případy výrazného zaostávání žáků jsou projednávány v pedagogické radě.

1.1.14 Žák, který po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvoval školu při zdravotnickém zařízení a byl tam klasifikován ve všech, případně jen v některých předmětech, se po návratu do kmenové školy znovu nezkouší a neklasifikuje. Jeho klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byl klasifikován, bude vyučujícími akceptována. V předmětech, ve kterých vyučován nebyl, se neklasifikuje.

1.1.15 Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ve všech povinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již opakoval ročník v rámci druhého stupně, a to bez ohledu na aktuální prospěch tohoto žáka.

1.1.16 Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit žáka ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

1.1.17 Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák podmíněně nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

1.1.18 Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

1.1.19 Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole a na akcích pořádaných školou

1.2.1 Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.

1.2.2 Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.

1.2.3 Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

–        průběžně prostřednictvím žákovské knížky (v tištěné i elektronické podobě)

–        na třídních schůzkách

–        okamžitě v případě mimořádného porušení školního řádu

–        ve zvláště závažných případech pozváním zákonného zástupce k projednání přestupku žáka ředitelem školy.

1.2.4 Klasifikaci chování navrhuje po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli třídní učitel. Po projednání v pedagogické radě rozhoduje o klasifikaci ředitel školy.

1.2.5 Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu během klasifikačního období.

1.2.6 Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.

2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

2.1 Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.

2.1.1 Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

2.1.2 Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci o chybě se žáky hovoří, žáci mohou některé chyby sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.

2.1.3 Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

–        co se mu daří

–        co se mu ještě nedaří

–        jak bude pokračovat dále.

2.1.4 Při školní práci je třeba vést žáky tak, aby komentovali své výkony a své výsledky.

2.1.5 Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, stanovená kritéria

3.1 Stupně hodnocení prospěchu

3.1.1 Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:

1 – výborný

2 – chvalitebný

3 – dobrý

4 – dostatečný

5 – nedostatečný

3.1.2 Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do skupin:

–        předměty s převahou teoretického zaměření,

–        předměty s převahou praktických činností,

–        předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.

3.1.3 Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

3.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

3.2.1 Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech se v souladu s očekávanými výstupy

formulovanými v učebních osnovách hodnotí:

–        ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů,

–        kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

–        schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

–        kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,

–        aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

–        přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

–        kvalita výsledků činností,

–        osvojení účinných metod samostatného studia.

3.2.2 Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

3.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

3.3.1 Převahu praktického zaměření mají praktické činnosti, seminář a praktika z přírodovědných předmětů, základy ekologie, informatika, domácnost. Při klasifikaci v uvedených předmětech se v souladu s očekávanými výstupy formulovanými v učebních osnovách hodnotí:

–        vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

–        osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,

–        využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,

–        aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,

–        kvalita výsledků činností,

–        organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,

–        dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,

–        hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,

–        obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

3.3.2 Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. S pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem.  Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie.         V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

3.4 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

3.4.1 Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, pohybové a sportovní aktivity.

Při klasifikaci v těchto předmětech se v souladu s očekávanými výstupy formulovanými v učebních osnovách hodnotí:

–        stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

–        osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivou aplikaci,

–        poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

–        kvalita projevu,

–        vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

–        estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,

–        v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

3.4.2 Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchovně přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky        v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

3.5 Klasifikace chování

3.5.1 Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:

1 – velmi dobré

2 – uspokojivé

3 – neuspokojivé

3.5.2 Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Dopustí se závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Je méně přístupný výchovnému působení, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, jimiž je ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy, dopouští se poklesků v mravném chování.

3.6 Výchovná opatření

3.6.1 Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.

3.6.2 Třídní učitel, ředitel školy, může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen „pochvala“).

3.6.3 Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění uložit napomenutí nebo důtku; uložení důtky neprodleně oznámí řediteli školy.

3.6.4 Ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě uložit důtku.

3.6.5 Ředitel školy, resp. třídní učitel oznámí důvody udělení či uložení výchovného opatření prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka.

3.6.6 Třídní učitel zaznamenává udělení či uložení výchovného opatření do katalogové složky žáka.

3.6.7 Za jeden přestupek se žákovi ukládá pouze jedno opatření k posílení kázně.

4. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií

4.1 O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

4.1.1 Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

4.1.2 Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

4.1.3 U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

4.1.4 Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu      k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů ŠVP, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáky v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

5.1.1 Výsledky vzdělávání v předmětech stanovených školním vzdělávacím programem budou popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.

5.1.2 Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům a jak je překonávat.

5.2 Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení:

5.2.1 Prospěch

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami

1 – výborný ovládá bezpečně

2 – chvalitebný ovládá

3 – dobrý v podstatě ovládá

4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami

5 – nedostatečný neovládá

5.2.2 Úroveň myšlení

1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný nesamostatné myšlení

5 – nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky

5.2.3 Úroveň vyjadřování

1 – výborný výstižné a poměrně přesné

2 – chvalitebný celkem výstižné

3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 – nedostatečný nedokáže vyjádřit své myšlenky

5.2.4 Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští

1 – výborný užívá vědomosti a dovednosti spolehlivě a uvědoměle, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 – dostatečný dopouští se podstatných chyb, nesnadno je překonává

5 – nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

5.2.5 Píle a zájem o učení

1 – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 – chvalitebný učí se svědomitě

3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 – dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 – nedostatečný nezájem o učení, pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

6. Celkový prospěch žáka je hodnocen těmito stupni:

–          prospěl s vyznamenáním

–          prospěl

–          neprospěl

–          nehodnocen

Žák je hodnocen stupněm:

a) „prospěl s vyznamenáním“ není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než „chvalitebný“, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré;

b) „prospěl“, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „nedostatečný“;

c) „neprospěl“, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „nedostatečný“.

d)“nehodnocen“, není-li možné hodnotit žáka v prvním pololetí v náhradním termínu (§52 odst.2, zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon.

7. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

7.1.1 Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

–          soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

–          soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,

–          různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy,

–          kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami,

–          analýzou výsledků činnosti žáka,

–          konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami,

–          rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

7.1.2 Žák 6. až 9. ročníku musí být z naukových předmětů (Př, Ch, F, Z, D), českého jazyka a matematiky vyzkoušen ústně nebo písemně aspoň pětkrát za každé pololetí. U ostatních předmětů je stanoven minimální počet známek na tři.

7.1.3 Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.

7.1.4 Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

7.1.5 Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

7.1.6 O termínu písemné zkoušky, která trvá déle než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem, a to nejméně 1 týden. O termínu kontrolní práce informuje ostatní vyučující formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

7.1.7 Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

7.1.8 Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky, současně se sdělováním známek žákům.

8. Klasifikace žáka

8.1.1 Žák se klasifikuje ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.

8.1.2 Veškeré způsoby klasifikace, jež si vede učitel ve svém klasifikačním archu, musí být převedeny při i průběžném hodnocení žáka do známky, případně slovního hodnocení.

8.1.3 Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské a léčebné pobyty, dočasná umístění v ústavech apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.

8.1.4 V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

8.1.5 Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží                           k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru      z klasifikace za příslušné období.

8.1.6 Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.

8.2 Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu vůči žákovi, a to zejména:

–          neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,

–          žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací,

–          účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit, co umí,

–          učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě je nepřípustné,

–          před ověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.

9. Celkové hodnocení žáka

9.1.1 Celkový prospěch zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení.

10. Komisionální a opravné zkoušky

10.1 Komisionální zkoušky

10.1.1 Komisionální zkoušky se konají v těchto případech:

–        při přezkoušení žáka, má-li zákonný zástupce pochybnosti o správnosti klasifikace,

–        při zařazování žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku,

–        při zkoušení žáka, který plní povinnou školní docházku v zahraničí nebo v zahraniční škole  na území České republiky (§18 vyhlášky č. 48/2005 Sb.),

–        při zkoušení žáka, který je osvobozen od povinnosti docházet do školy,

–        při zkoušení žáka, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky,

–        při zařazení žáka do třídy s rozšířenou výukou některých předmětů,

–        při zařazování žáků, při jejichž vzdělávání v zahraničí nebylo postupováno podle platných předpisů,

–        při přezkoušení, nařídil-li je školní inspektor nebo ředitel školy.

10.1.2 Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o jeho komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušného školního inspektora. Ředitel školy nebo školní inspektor oprávněnost žádosti posoudí a neprodleně zástupci žáka sdělí, zda bude žák přezkoušen.

10.1.3 Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím ředitel, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy, zástupce ředitele nebo ředitelem školy pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.

10.1.4 Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do deseti dnů; není-li možné žáka pro jeho nepřítomnost v tomto termínu přezkoušet, může ředitel školy nebo krajský úřad stanovit nový termín k přezkoušení pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů. Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem zástupci žáka; další přezkoušení žáka je nepřípustné.

10.2 Opravné zkoušky:

10.2.1 Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byli uvolněni, konají opravné zkoušky.

10.2.2 Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

10.2.3 Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl.

10.2.4 Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

10.2.5 V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

11. Informace o prospěchu a chování žáka

11.1 Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka:

–        učitel jednotlivých předmětů dle pokynů ředitele školy (třídní schůzky, konzultační dny, dny otevřených dveří),

–        třídní učitel nebo vyučující předmětu, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají,

–        ředitel, třídní učitel nebo vyučující předmětu v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem.

11.1.1 Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách a dalších akcích, na které jsou rodiče zváni prostřednictvím webových stránek školy, písemně prostřednictvím žákovských knížek či dopisem. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace.

11.1.2 Údaje o klasifikaci a hodnocení žáka jsou sdělovány pouze zákonným zástupcům žáka, nikdy ne veřejně.

11.1.3 Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných kontrolních čtvrtletních prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat, tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. října dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.

11.1.4 Čtvrtletní písemné práce a kontrolní diktáty se odevzdávají na konci školního roku do archivu školy.

11.1.5 Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy škole, na niž žák přechází, kopie dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období.

11.1.6 Přechází-li žák do jiné školy po 15. listopadu nebo 15. dubnu, dokumentace obsahuje návrh klasifikace chování, hodnocení a klasifikaci v jednotlivých předmětech jako podklad pro celkovou klasifikaci žáka na konci klasifikačního období.

12. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

12.1 U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení.

12.1.1 Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na všech stupních vzdělávání. Je třeba zvýraznit motivační složku hodnocení, hodnotit jevy, které žák zvládl.

12.1.2 Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě, případně formou přetištěných doplňovacích cvičení. K získávání podkladů pro hodnocení lze užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

12.1.3 Žák s vývojovou poruchou učení nebude vystavován úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

12.1.4 Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Klasifikace je provázena hodnocením – vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.

12.1.5 U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

12.1.6 Žáci, u nichž je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být na základě žádosti zákonného zástupce během celého jejich vzdělávání hodnoceni z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). Zákonný zástupce podává tuto žádost pro každý ročník.

12.1.7 U žáků s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny.

12.1.8 Klasifikovat lze i známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce o jeden stupeň, případně i o několik stupňů.

12.1.9 Při klasifikaci postupují vyučující velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci s rodiči.

12.1.10 V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

12.2 Vyučující sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

13. Vysvědčení

13.1 Vysvědčení vyplní třídní učitel na předepsaném tiskopise. Škola je žákovi vydá na konci prvního pololetí na určenou dobu (podle § 51 odst. 1) lze vydat žákovi za první pololetí výpis z vysvědčení) a natrvalo na konci druhého pololetí. Vysvědčení se vydává na základě záznamu o hodnocení a klasifikaci ve školním roce.

13.1.1 Na vysvědčení se uvádí klasifikace chování žáka, celková klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a z nepovinných předmětů, které žák navštěvoval a celkový prospěch (hodnocení).

13.1.2 V 1. – 5. ročníku se klasifikační stupeň vyjadřuje číslicí, v 6. – 9. ročníku se vyjadřuje slovně.

13.1.3 Celkový prospěch se vyjadřuje slovně.

13.2 Žákům, jejichž rodiče mění často místo svého působiště a nemohou dítě ponechat v místě trvalého pobytu nebo v internátním zařízení, vydá vysvědčení škola, v jejímž obvodu jsou tito žáci přihlášeni              k trvalému pobytu.

13.3 Vysvědčení je vytištěno v elektronické podobě. Podepisuje je třídní učitel a ředitel školy a opatřuje se úředním razítkem školy. Pokud podpisy nejsou čitelné, budou jména navíc v tištěné podobě.

13.4 Vydávání druhopisu školních vysvědčení se řídí zvláštními předpisy.

Mgr. Jana Nachtigalová

ředitelka školy

Pravidla byla projednána v pedagogické radě dne 14. 4. 2015

Projednáno školskou radou dne: 16. 4. 2015


PRAVIDLA SPRÁVNÉHO CHOVÁNÍ

žáka naší školy

Nežli někomu provedu žertík, představím si, co kdyby udělal tohle někdo mně!

Nikdy nejdu proti výrazně slabšímu!

Nikdy nedovolím přesilovku dvou nebo víc na jednoho!

Nikdy nepraštím holku!

Nikdo by neměl schvalovat a odměňovat agresivní chování svých spolužáků!

Nikdo by neměl odsuzovat méně sympatické děti a naopak projevovat nekritickou oblibu několika sympatickým, populárním spolužákům!

Nikdo by neměl mlčet k nespravedlivému hněvu a jednání, nečestnému a povýšenému chování, ponižování druhých a využívání slabosti druhých ve svůj prospěch, jinými slovy – každý by měl respektovat práva druhého!

Nikdo by se neměl nechat ovlivnit nebo uplatit tím, kdo šikanuje, aby mlčel!

Nikdo by se neměl připojovat z pocitu strachu k tomu, kdo šikanuje, nebo k jeho partě!

Nikdo by se neměl posmívat slabšímu spolužákovi, někomu, kdo se jakkoliv liší od ostatních, nikomu, kdo má jiné názory a zájmy!

Nikdo by neměl zůstat lhostejný k projevům násilného chování a každý by se měl rytířsky postavit na ochranu slabšího!

Nikdo by neměl nečinně přihlížet a mlčet, stane-li se svědkem šikanování. Statečný chrání slabé, zbabělec jim ubližuje!

Close Menu