9. června jsme vyjížděli v sedm hodin, přestože Jirka prohlásil, že v sedm hodin teprve vstává, byli všichni již v 6,45 h před školou. V Praze na Hradčanech jsme vystoupili z autobusu před devátou, hned se nám přihlásil náš průvodce, už na nás čekal. Prozradil nám, že hrál 5 let v divadle Rozmanitostí, takže dobře zná naše město.  Kolem Lvího domu jsme se vydali na Prašný most vedoucí k Prašné bráně. Na chvilku jsme se zastavili u vstupu do Královské zahrady, děti dostaly vždy do dvojice destičku, tužku a pracovní list, který během dopoledne vyplňovaly, hned se dozvěděly pár zajímavostí  o zpívající fontáně. Na Prašném mostě s nimi pan průvodce probral Jelení příkop, Prašnou věž původně zvanou Mihulka a už jsme pokračovali Prašnou branou na 2. nádvoří Pražského hradu. Děti si zde chvíli odpočinuly, snědly kousek svačiny a doběhly si pro razítka a známky do informační kanceláře.  Z Druhého nádvoří jsme si zaběhli na Čtvrté nádvoří Pražského hradu nahlédnout do zahrady Na Baště, kde jsme na půlobloukovém schodišti zkoumali ozvěnu a pak jsme pokračovali přes Hradčanské náměstí na První nádvoří Pražského hradu na Třetí nádvoří, kde jsme navštívili Chrám svatého Víta, Václava a Vojtěcha, tam jsme mohli vidět kaple různých rodů, nádherné varhany a krásná mozaiková okna. Dívali jsme se na dveře v kapli sv. Václava, za kterými jsou uloženy korunovační klenoty, za dveřmi se sedmi zámky a zopakovali si, kdo od zámků má klíče. Viděli jsme i hrob sv. Jana Nepomuckého, který je z největšího kusu stříbra na hradě. Dále jsme proběhli kolem Mrákotínského monolitu (Sloupu svobody), Starého probošství, sochy svatého Jiří bojujícího s drakem a navštívili ve Starém královském paláci Vladislavský sál a Starou sněmovnu s královským trůnem. Před dvanáctou hodinou jsme už zase spěchali zpět na První nádvoří, abychom viděli slavnostní střídání hradní stráže. Po strkanicích u vstupní brány jsme pokračovali zpět do Lucemburského patra Starého královského paláce, abychom zde obdivovali repliku Svatováclavské koruny, ta pravá je z 22 karátového zlata s 96 drahokamy.  Pak jsme pokračovali do Zlaté uličky, dostali jsme chvilku rozchod, abychom si mohli prohlédnout všechny ty malé domečky s jejich vybavením i krámky. Poslední zastavení jsme měli ve věži Daliborka, kde jsme byli v mučírně, tam jsme se dozvěděli, že si lidé ve středověku museli i svou popravu zaplatit, přecházel nám mráz po zádech. Také jsme byli již velice unavení, protože jsme byli na největším hradě na světě. Ještě jsme se společně s panem průvodcem vyfotografovali a dostali od něho dárek. Po zámeckých schodech jsme seběhli dolů a počkali si na autobus, abychom pokračovali do nákupního centra na Zličíně, přestože byli všichni hrozně unavení, v centru ožili a lamentovali, že 45 minut je moc krátká doba na nakupování. Po kratičkém nákupu nás čekala už jen cesta domů, trochu jsme si zazpívali a tak nám cesta uběhla velice rychle. Návštěva největšího hradního komplexu na světě stála za to! Fotografie zde.